Prakticky všechny starší podsklepené budovy (a nejen ty podsklepené) trpí zvýšenou vlhkostí. Jsou budovy, které mají suché sklepy díky svému umístění. Tam kde se však nepodvedlo najít ideální podloží, přicházely ke slovu různé metody odvlhčení. Pokud šlo o přímou izolaci, pak se využíval především jíl. Kromě této izolace se často využíval také systém odvodnění okolí systémem kanálů zvaných například na jihu Čech „klůzy“. Tím docházelo k snížení hladiny podpovrchové, případně spodní vody a také snazší vysychání spodní stavby. Jako třetí způsob ochrany proti podzemní vodě se využívalo sázení vodomilných dřevin v blízkosti domů. Klasicky šlo především o vrby, olše atd…
Dnes olše a vrby shodil vítr, nebo sluncechtivý obyvatel, kanálky byly zaneseny nebo přerušeny věkem, či další stavební činností a jíl dávno odnesl čas a voda.
Kromě toho se na mnoha místech zvýšila niveleta terénu v okolí staveb. Sklep který býval metr pod zemí se dnes může ocitnout i dva metry hluboko.
(Tento úvod není vyčerpávajícím přehledem tradičních metod, na to je tento formát příliš krátký)
Jak se zbavit vlhkosti?
Na trhu je obrovské množství možností jak se vlhkosti zbavit. Žádná není úplně spolehlivá a všechny jsou nebezpečné ve chvíli, kdy jsou provedeny špatně.
Tentokrát se soustředím na metodu nejjednodušší, nejpoužívanější, asi také nejfunkčnější a přitom tak často špatně prováděnou… Jedná se o moderní obdobu zmíněného snížení depresního kužele podzemní (podpovrchové i spodní vody) pomocí odvodnění – DRENÁŽE.
DRENÁŽ
1) Jak hluboko? Odpověď na tuto otázku je jednoduchá a přesto záludná: k základové spáře. problémem je základovou spáru rozeznat. Starší domy byly často zakládány na rovnaninu z plochých kamenů, kterou je nesnadno rozeznat od kamenitého podloží, nebo naopak poznat, že se ještě jedná o součást založení. Při rozhodování zda kopat hlouběji, nebo začít provádět odvodnění je tak vhodné mít k ruce odborníka. Obecně ale platí: drenáží vysušuji okolí, tedy pokud je mezi kameny větší množství jílové zeminy a kameny na sobě neleží, pak může následně dojít k sednutí celé stavby, nebo hůře její části. Proto je stanovení hloubky odvodnění – drenáže velmi důležité.
2) Kam mám drenáž odvodnit? Je třeba zdůraznit že je potřeba drenáž řádně vyspádovat a odvodnit. Že Vám to přijde jako samozřejmost? Mne také, ale přesto v mnoha případech je drenáž provedena bez odtoku. Výsledkem pak je, že dům stojí v jakési obrovské podzemní louži – a vlhne a vlhne…
3) Jak postupovat při provádění? Mnohdy jsou drenáže prováděny stavbou dříve, než jsou napojeny. To je také špatně. První co je třeba zajistit je právě odtok vody, třeba jen nouzový. Dále je třeba drenáž ochránit proti zanesení stavebním odpadem. Tedy drenážní těleso musí být ze všech stran chráněno geotextilií proti zanesení.
4) Otázka nopové fólie. Neznám stavební materiál/systém, který by byl používán v tolika případech tak špatně jako nopová fólie. Nopová fólie je bariéra=hydroizolace s možností odvětrání. Nopová fólie, aby fungovala jako celistvá hydroizolace musí být slepena a nesmí být nikde porušena. Nopová fólie, aby fungovala jako provětrání musí mít z jedné strany přívod vzduchu a v horní části musí být kotvena lištou, která umožňuje větrání. Proto je třeba použití nopové fólie vždy pečlivě zvážit a vyřešit především detaily její instalace.
5) Jaký dopad bude mít odvodnění? Chtěný dopad je vysušení spodku budovy. Tedy snížení depresního kužele na míru, kdy sloupec zdivem vzlínající vody se dostane mimo užívané prostory.
Nechtěné dopady jsou již zmíněné vysušení podloží a možné sednutí budovy. Dále možné zavodnění drenáže v případě zalití odtoku (např. přívalový déšť atd..), kdy může drenáž po omezenou dobu fungovat opačně. Zanesení drenáže – je proto vhodné ponechat v uzlových bodech revizní šachty.
6) Je drenáž absolutním řešením? Není. Drenáž jak z výše popsaného vyplývá snižuje množství vody a její hladinu tlačící se na objekt (kapilární propustnost podloží nahradí kolem chráněné budovy, případně pod budovou na otevřenou hladinu, kterou odvádí pryč). V různých ročních obdobích se pak tyto veličiny mohou měnit. Stejně tak je třeba mít na paměti, že drenáž nevytváří absolutní bariéru. Drenáž je rychlé, spolehlivé a účinné řešení. Vliv drenáže se projeví okamžitě odtokem přebytečné vody. Vysoušení je ale dlouhodobé. Drenáž je tak třeba kombinovat s dalšími opatřeními. Jejich volba a provedení je samostatná otázka….
A poslední nejdůležitější otázka: Je stav budovy natolik problematický, že je třeba drenáž vůbec provést? Nezapomínejte, že tímto zásahem se naruší původní rovnováha stavebních konstrukcí a okolí. Musíte si tak být jistí, že zásahem stav skutečně zlepšíte.
Ing. arch. Vít Solnař